Beseda v Žilově 18.7.2014

24. července v 10:19

ŹILOV OPĚT OŽIL! KRÁSNÁ BESEDA S TRENÉREM JIRKALEM
Mohlo se zdát, že jedna z nejúspěšnějších odboček posledních let se po nadmíru zdařilém Setkání v roce 2012, jehož byla organizátorem, začala zadýchávat. Ale ukázalo se, že se Žilovští jen nadechovali k dalším úspěchům. A to hlavní, obnovují svoje webové stránky, díky př. Dünghübelovi!

Vítězství Žilova na dosud největším turnaji odboček při letošním Sekání slávistů bylo možná pro mnohé senzací. Bylo však naprosto zasloužené a každý chápal jejich oprávněnou radost. Oslavy však nekončily v Edenu. Necelé 4 týdny nato se hezký žilovský sál opět naplnil slávisty. Slovo dalo slovo (za vším hledejme jednu z hlavních duší odbočky, Pavla Moulise), a na e-mailu se náhle objevila pozvánka na malé posezení k oslavě vítězství na Setkání spojené s malým výročním bilancováním. Dodejme, že nechyběla nová standarda Setkání a i putovní pohár byl nový. A přiznejme si, že obě trofeje se v útulném sále jevily mnohem lépe než ve větru na „pláních Edenu“ v den turnaje.

Nenápadná akce však měla v pátek 18.7.2014 krásné vyvrcholení. K tradičním velvyslancům z pražského ústředí, k Janu Čapkovi a Dr. Dobiášovi se přidali i věrní přátelé z Klatov. Ale to nebylo vše. Pozvání přijal i asistent trenéra Beránka Miroslav Jirkal. Jak kdosi řekl, tam, kde my všichni sledujeme fotbal jako takový, pan Jirkal k tomu dodá i svoje vzácné postřehy, techniku, postavení, orientaci na hřišti, ale třeba i fakt, jak má kdo zavázané kopačky. Trenér Jirkal sice zpočátku říkal, že se stavuje jen na pár minut, nakonec se rozvinula krásná dvouhodinová beseda, při níž mj. vzpomínal i na předchozí spolupráci s trenérem Beránkem, přidal aktuální postřehy kolem pozměněného kádru A-mužstva, o vazbě na mládež a na snahy, jak naděje co nejlépe a nejefektivněji do kolektivu zapracovat. Jako bývalý brankář si pochvaloval, že Slavia má tři výborné brankáře, zmínil i vývoj, jak se daří některé posily do mužstva zapracovávat a i „starým kozákům“ hledat nejvhodnější uplatnění. Velmi zajímavé byly i jeho vzpomínky na zahraniční působení, zejména na Čínu vzpomíná ohromně rád. Zmínil řadu předností tohoto velkého národ ve vztahu ke sportu – houževnatost, snahu o fyzickou kondici snad u každého i nenápadné aplikování proslulé čínské medicíny. Na větší úspěchy v kolektivních sportech si asi musíme ještě počkat, tradice i rodinná zaměření směřují zatím spíše do individuálních sportů. Ale i zde se rozvoj celé čínské společnosti brzy projeví, svědčí o tom i jeho slova o posledních okamžicích, když se s Čínou a se spoustou přátel před návratem domů loučil.

Převzato z webu Odboru přátel